ŠTRAMBERK - VEŘOVICKÉ VRCHY

Z žel. stanice Štramberk vlakem do Veřovic.
Trať vede Černým lesem, pod vrcholem Na Peklech (603 m n. m., místa spojena s pověstmi) a přes žel. stanici Ženklava - rodiště bratrského kazatele a zakladatele města Moravských bratří Ochranova Kristiána Davida (1692-1751).
Z Veřovic pokračujeme do žel. stanice Hodslavice - Hostašovice.
Po Č můžeme odbočit k přírodní památce Prameny Zrzávky (unikátní dvojpramen železité a sirnaté vody, nedaleko je Bílá studánka, rovněž s vodou sirnatou, les Domorac býval ve středověku úkrytem zbojníků; na horním toku Zrzávky nádrž zvaná Kacabaja - koupaliště).
Zpět k žel. stanici a od ní po M a Č na vrchol Trojačky (715 m n. m., přírodní rezervace Trojačka 14,93 ha).
Z ní hřebenem stále po Č na Huštýn (749 m n. m.), Krátkou (758 m n. m., mezi Krátkou a Huštýnem je sedlo zvané Hodorf - původně Hundorf, pozůstatek vísky - přes sedlo vedla dříve z Veřovic stezka do Zubří a poutního místa v Zašové), Dlouhou (862 m n. m., mezi Dlouhou a Krátkou je sedlo zvané Poledňová hora - slunce se zde nachází v pravé poledne - poblíž je kříž a lesní pramen), Kamenárku (úbočím), Malý Javorník (840 m. n. m., pod vrcholem pramen Jičínky, délka toku 28 km) a Velký Javorník (918 m n. m., turistická chata).
Hřeben Veřovických vrchů (neboli západní hřbet Moravskoslezských Beskyd) skýtá výhledy do Moravské brány, údolí Rožnovské Bečvy, na Vsetínské vrchy a Javorníky. Trasa z větší části kopíruje původní jižní hranici štramberského panství (jehož součástí byly vesnice Veřovice, Mořkov a Hodslavice; některé hraniční kameny lze na vrcholové stezce nalézt ještě dnes).
Z Velkého Javorníka pak po M a Ž přes Padolí k žel. stanici Veřovice a pak vlakem "domů" do Štramberka.